Základní škola a Mateřská škola Radnice
Základní škola
a Mateřská školaRadnice

Republikové finále holčičího futsalu

Republikové finále holčičího futsalu

Historický sportovní úspěch naší školy

Po vcelku nečekaném postupu z plzeňské kvalifikace nadešel pro naše žačky historický okamžik v pondělí 30.1., kdy se ve 4:45 desítka našich representantek nalodila na palubu speciálu Radnice - Heřmanův Městec a vyrazila vstříc největší výzvě, která kdy před nějakým naším školním týmem stála. Očividnou nevyspalost holky naháněly spánkem v polohách, které ze všeho nejvíce připomínaly kostry skrčenců z hrobů bylanské a únětické kultury. Dobré 3 hoďky přišly vhod, a tak při příjezdu do místa konání vypadaly všechny živě a čile. Rozlosování jsme znali už dopředu, a tak jsme si vytkli nesmělý cíl porazit alespoň papírového outsidera turnaje, který nás čekal hned na úvod. Zároveň jsme tušili, že kvalita dalších celků z velkých měst bude nad naše síly. Ale takových příběhů, jako byl ten náš, sportovní historie napsala už bezpočet.

Výsledky ve skupině:

Radnice - Hradec nad Moravicí 2:0 (1:0), Ottová a Krchovová

Ve vyrovnaném utkání jsme měli skutečně jen velmi mírnou územní převahu, kterou jsme vyjádřili vedoucím gólem, kdy Naty Krchovová kolmicí vysunula Míšu Ottovou a ta křížnou střelou nedala gólmance šanci. Hradec v dalším průběhu několikrát zahrozil, ale těsně před koncem přišla nádherná tečka v podání našich hráček. Míša Ottová se probila po pravé straně, přízemní nahrávkou na druhou tyč naservírovala míč na zlatém podnosu nabíhající Naty Krchovové a ta do prázdné branky pečetila naše vítězství.

Radnice - Teplice 0:3 k

Radnice - Pardubice 0:3 k

Pořadí ve skupině (22):

1. Pardubice 3-0  9: 1
2. Teplice 2-1 11: 2
3. RADNICE 1-2  2: 6
4. Hradec nad Moravicí 0-3  0:13

 

3. místo posunulo naše fotbalistky do čtvrtfinále se druhým týmem skupiny B - 4. ZŠ Plzeň, která nás v kvalifikaci přejela 4:1, a s ohledem na rozdílnou herní kvalitu se už možná viděla i v semifinále. Jenže všechno mělo být jinak...

čtvrtfinále: Radnice - 4. ZŠ Plzeň 2:1 (1:1), Ottová obě

každý zápas začíná za bezbrankového stavu a našim cílem bylo zkusit ho udržet co nejdéle a brnkat tak favoritovi na nervy. Jenže ten dlouho nevydržel. Plzeňanky totiž z neznalosti zahráli nedovolenou malou domů a my jsme měli nepřímý kop z hranice brankoviště. Míša cosi zašeptala Naty Krchovové do ouška a ta se postavila k míči, po hvizdu ho posunula vedle stojící Míše a ta nekompromisně propálila zeď. Soupeřky okamžitě utáhly šrouby a po delším závaru před naší brankou vyrovnaly. Další drtivý tlak a četné možnosti už ale nevyužily, my jsme několikrát přežili vlastní klinickou smrt, a jak se blížil konec, plzeňský tlak slábl a naopak naše holky nevynechaly jedinou možnost k rychlému protiútoku do odkryté obrany. Po jednom takovém kontru jsme získali aut na pravé straně na úrovni brankoviště. Aut je sice taky nepřímý kop, ale pokud ho někdo ztečuje do branky - třeba vlastní - gól samozřejmě platí. A tak to Míša zkusila rovnou na bránu a gólmanka si na míč, který skončil v síti za jejími zády, skutečně sáhla. Běžela předposlední minuta a holky už protivníka do šance nepustily. Rvaly se jako lvice a v poslední minutě Míša získala míč na půlce. Mazácky ho odvedla do rohu hřiště na soupeřově polovině, kde vytloukla blok, a vteřiny v tu chvíli běžely pro nás. Stačil už jen odkop za branku soupeře a euforie nadšení se mohla naplno projevit ve valné hromadě, kterou holky na hrací ploše uspořádaly. Po krátkém odpočinku nás čekal v semifinále spolufavorit turnaje z Pardubic, kterému jsme podlehli stejným rozdílem jako ve skupině a podvědomě jsme se šetřili na bitvu s Přerovem o bronz.

o 3. místo: Radnice - Přerov 0:1 (0:1), po medaili jsme všichni strašně moc toužili a holky nechaly na hrací ploše srdce i duši, bohužel všechno štěstí jsme si vybrali proti Plzni. Dost brzy jsme dostali mimořádně smolnou branku, ale o poznání fotbalovějšího nepřítele jsme do dalších možností nepouštěli. Hráčky vše doháněly vůlí, nasazením a bojovností s nezbytnou dávkou až otrocké disciplíny, bez které jsme s takovým soupeřem neměli naději na úspěch. V závěrečných minutách šla Míša dvakrát sama. Jednou jí rozhodil hodně diskutabilní zákrok zezadu, který Michala jako správná fotbalistka ustála, ale dostala se moc do gólmanky a poté z úhlu jí do přesnějšího a rasantnějšího zakončení nepustila dílem tíha okamžiku, dílem moc chtění a dílem enormní únava. Stála na ní veškerá naše koncepce, musela zvládnout bránit, odebírat míče, chodit do soubojů, útočit, hrála bez střídání a s tepovkou kolem 190 se zakončuje jinak než v 1. minutě. Moravanky to tak se štěstím dotáhly až do konce. Jeden zápas máte nehoráznou kliku, v tom dalším vám naopak zbydou oči jen pro pláč. V našem případě to platilo doslova a do písmene. Medaile z republiky byla neskutečně (a zároveň také naprosto nečekaně) blizoučko a troufnu si tvrdit, že už taková šance nikdy v budoucnosti nepřijde. Na druhou stranu jsme za sebou nechali podstatně fotbalovější týmy v opravdu nabité konkurenci. To potvrdil jednak ambasador turnaje při vyhlašování výsledků, který právě sehraný turnaj označil za absolutně nejkvalitnější v historii a jednak také jeden z plzeňských trenérů, který podle informací své svěřenkyně, která je členkou repre U 15, napočítal mezi účastnicemi celkem 10 representantek ČR. To asi mluví samo za další komentáře. Holky byly opravdu skvělé, deváťačky bezchybně podle svých možností doplňovaly náš základní stavební kámen - Míšu a všechny se obětovaly pro úspěch týmu. No a taky jsme měli štěstí, že se nám uzdravila do branky Terka Sekmilerová, která i přes pár chybiček měla vynikající zákroky. Úplně na závěr se sluší poděkovat vedení školy  za logistickou pomoc při zajištění akce i oběma protagonistkám lyžařského kursu, Kateřině Levové a Janě Loukotové za vstřícnost a ochotu přestože jsme jim touto akcí trochu narušili hladký průběh LVVK. Míša Ottová s Lenkou Nguyenovou totiž v sobotu dopoledne odcestovali na kurs, v neděli večer jsem si je odvezl z Rudy, v pondělí odehrály a v noci téhož dne jsme zase společně na hranici vyčerpání (aspoň pokud mohu mluvit za sebe) dorazili zpět na Belveder. A ráno davaj na svah. Na příkladu obou zmíněných dívek se dá dobře dokladovat přísloví, že ženská vydrží víc než člověk.

Úspěšné družstvo hrálo v této sestavě:

Tereza Sekmilerová - Michaela Ottová 4 (3+1), Natálie Krchovová 3 (1+2) a Hřebřinová, Eliška Veselá, Nicol Němcová, Nikol Vosmíková, Anna Nováková, Barbora Tesařová a Phuong Thao Nguyenová

 

Konečné pořadí republikového finále

1. Třeboň, 2. Pardubice, 3. Přerov, 4. RADNICE, 5. Teplice, 6. 4. ZŠ Plzeň, 7. 10. ZŠ Plzeň, 8. Hradec nad Moravicí

 

Dívčí futsalová liga 2023

1. Třeboň, 2. Pardubice, 3. Přerov, 4. RADNICE, 5. Teplice, 6. 4. ZŠ Plzeň, 7. 10. ZŠ Plzeň, 8. Hradec nad Moravicí, 9. Moravská Třebová, 10. 11. ZŠ Plzeň, 11. FZŠ Praha, 12. Liberec, 13. Lomnice, 14. Blížejov, 15. Horní Police, 16. Břeclav

Datum vložení: 11. 2. 2023 22:34
Datum poslední aktualizace: 1. 3. 2023 15:48
Autor: Mgr. Pavel Souček

Projekty